Společnost pro hospodářské a sociální dějiny
České republiky

Společnost pro hospodářské a sociální dějiny České republiky – vědecký spolek


Společnost pro hospodářské a sociální dějiny České republiky se od 60. let 20. století zabývá týmovou odbornou, vědecko-výzkumnou a metodologickou činností v oblasti dvou samostatných vědeckých disciplín - hospodářských dějin a sociálních dějin. Obě disciplíny se vyvíjely samostatně, ale vědecky a výzkumně mají mnoho společných rysů, a proto úzce spolupracují (v rámci vědeckých, výzkumných a pedagogických pracovišť a společností v České republice i v zahraničí) a využívají i kooperace s dalšími historickými disciplínami – především s politickými dějinami, historií vědy a techniky, historickou geografií a demografií, historickou statistikou, kulturní antropologií, kulturními dějinami, dějinami mentalit apod.

Hospodářské dějiny se zaměřují na poznání a charakteristiku vztahů, tendencí a souvislostí hospodářského vývoje společnosti v oblasti makroekonomie a mikroekonomie. Hospodářské dějiny proto zahrnují široké spektrum otázek, které řeší ve spolupráci s výše uvedenými dalšími historickými disciplínami. Výsledky vědecké a výzkumné činnosti hospodářských dějin napomáhají k zpřesňování interpetací společenského vývoje (Historická škola národohospodářská, Mladší historická škola, New economic history /Cliometrie/, Škola Annales).

Sociální dějiny vycházejí ze studia vývoje lidské společnosti, a proto vymezují své širší (veškerý společenský vývoj ve své komplexitě, zájem o všechny sociální vrstvy společnosti a vymezení společenské struktury, její mobility a hodnotových prvků jednotlivých společenských skupin, teorie modernizace) a užší (specifické prvky vývoje společnosti nezachycené jinými historickými disciplínami) pojetí oboru. Sledují společenský vývoj na základě sociálních procesů, struktur, jevů a trendů, stylu života.

Hospodářské a sociální dějiny jsou významnými multidisciplínami, které vytvářejí předpoklad pro vzájemnou komparaci a spolupráci v rámci historie. Hospodářské a sociální dějiny se začaly utvářet již v průběhu druhé poloviny 19. století, kdy se někteří historikové začali vymezovat vůči politickým dějinám, zajímal je vývoj sociální otázky i nově uplatňované historické postupy (pozitivismus, strukturalismus, marxistické pojetí dějin apod.). Po roce 1945 vývoj obou disciplín ovlivnila francouzská škola Annales, případně myšlení historiků sdružovaných kolem anglického časopisu Past and Present. Od 70. let 20. století tyto disciplíny reagovaly na podněty např. z oblasti kliometrie, gender studies, mikrohistorie a komparativních dějin, historické antropologie, orální historie apod.

Oblasti, které zajímají historiky hospodářských a sociálních dějin, je obecně možné vymezit následujícími pojmy: nacionalismus, industrializace, průmyslové revoluce, společenská modernizace, elita, tradiční společnost, moderní společnost, společenská skupina, hospodářská a společenská emancipace, mobilita, dynamika a spolupráce, konfliktní model společnosti, funkční model společnosti, makro a mikro hospodářské a sociální společenské struktury, kultura většinové a menšinové společnosti, hermeneutický výklad dějin společnosti, strukturální výklad společnosti, kvantifikovaný výklad společnosti, sociální moc, funkce, skupina a status, sociální pozice, socializace apod. Nejvyužívanějšími metodami jsou komparace, statistické a další kvantitativní metody, hospodářská a sociální analýza, indukce, dedukce, metody konstrukce hospodářské a sociální reality, metoda narativního popisu, prosopografická metoda, hermeneuticko-interpretativní metody apod.